Nexus One: Nuda v podání Google?

Google je znám svým nekoncepčním řešením, inovátorstvím a postupy pro které jiné firmy nemají odvahu. Nebo jsem si to alespoň myslel. Do té doby než jsem uviděl nový telefon od Google, který se jmenuje Nexus One.

Obrázek, který můžete vidět mluví za vše (převzato z Engadget.com). Telefon vypadá jako další z řady šedivých telefonů, žádná velká designová pecka. Stačí se kouknout na eBay a podobných telefonů (zdravíme čínské soudruhy ;)) vyjedou stovky. Jasně, co na dotykovém telefonu jde vymýšlet za novinky? Ale podívejme se třeba, jak se podařilo rozhýbat trh s dotykovými telefony Apple s jeho iPhonem. Google může jedině těšit, že Windows Mobile 6.5 jsou propadák (resp. oproti 6.1 nepřinesly nic moc nového a horko těžko si drží svůj tržní podíl) a tak jeho vlastní systém Android 2.1 může zabodovat. Ale jestli bude o tolik lepší aby uspěl v záplavě jiných zařízeních? V dnešní době pomalu začíná být úplně jedno, jestli má telefon otevřený operační systém a nebo jenom nějakou nadstavbu od výrobce ve stylu „rádoby-smartphone“. Většina funkcí je obsažena v základní instalaci a zbytek jde pohodlně doinstalovat (např. jako java aplikaci). Ano, už slyším argumenty geeků, kteří budou křičet, že to rozhodně jedno není, ale o úspěchu telefonu rozhodují průměrní uživatelé bez hlubších technických znalostí.

A tak jako obvykle bude nejvíce záležet na ceně. Troufám si tvrdit, že pokud se Nexus One bude snažit prosadit jako prémiovka, tak těžce pohoří. V konkurenci iPhone (který není sice tak skvělý, ale o to skvělejší je marketingové oddělení Apple, které ho umí pořádně protlačit) a hlavně špičkových produktů HTC (mimochodem, které bude Nexus One pro Google vyrábět – snad tedy záruka skvělého dílenského zpracování?) to bude mít Google dost těžké.

Ovšem abychom Google jenom nekřivdili. Bez znalosti finálního výrobku (kdo ví na co se vlastně koukáme na tom obrázku ;)) je těžké nějaký produkt šmahem odsoudit. Co vlastně je o Nexus One známo?

Hard reset u MIO A701

Občas narazíta na problém, který nejde bohužel vyřešit běžnou cestou. V mém případě třeba nastalo to, že telefon se po příchozím hovoru občas zasekl. Co s tím? Samozřejmě řešením je reklamace (nebo servis), ale prvním krokem k řešení takových problémů by měl být tvrdý reset přístroje.

Co to vlastně znamená? Jde vlastně o znovunastavení továrního nastavení. Přijdete tedy o všechnu personalizaci, kterou jste na přístroji provedli – tedy instalace vlastních programů. Co se týče kalendáře, zpráv a úkolů, tak o ty přijdete také, ale není problém (je to vlastně nutnost!) provést zálohu všech událostí (např. programem PIM Backup v2.8) a po resetu provést obnovu.

Jak tedy provést vlastní hard reset? Jedná se o poměrně jednoduchou akci. Při vypnutém přístroji je nutné podržet „Volume down“ & „Call end„, česky „Hlasitost dolů“ & „Konec hovoru„. Tyto dvě tlačítka stiskněte současně a držte do doby, než telefon začne vibrovat. A potom už postačí pouze sledovat instrukce na displeji (resp. klepat na další a přeskočit) a PDA se po pár minutách dostane do stavu, v jakém vyšel z továrny.

PDA s GSM? Děkuji, ale už ne …

Téměř na den přesně to jsou dva roky, co jsem si zakoupil PDA MIO A701. Se zařízením jsem byl maximálně spokojen, protože nabízel takové funkce (a stále nabízí), kterým se v té době nemohly běžné telefony rovnat. Velké rozlišení displeje, vestavěná navigace, rozšiřitelnost softwaro, moderní operační systém …
Postupem doby došlo k MIO k určitým vylepšním … Nové pouzdro, lepší stylus, synchronizační kolébka nebo nová baterie. To všechno činí z MIO stále velmi kvalitní přístroj, který se drží svou užitnou hodnotou stále na špici peletonu přístrojů pro běžné užití.

Přesto jsem se rozhodl, že můj další přístroj bude „obyčejný“ telefon. Proč tomu tak je? Z jednoduchého důvodu. Běžné GSM přístroje se svými funkcemi dotáhly na smartphone či PDA nebývale blízko. A důvody proč jsem si před dvěma lety kupoval PDA již pominuly. Tenkrát mi šlo převážně o propracovaný kalendář, velký a přehledný displej, zabudovanou navigaci. Kromě posledně jmenované věci jsou ty první dvě již standardem u každého telefon střední třídy (2,0″ displej s rozlišením 240×320 a propracovaný úkolovník a diář). Samozřejmě, že běžný telefon nemůže nikdy konkurovat PDA v podobě rozšiřitelnosti software, ale k čemu vám takové funkce jsou, když je stejně nevyužijete? Ze začátku jsem samozřejmě instaloval nové programy do PDA téměř obden, ale po čase jsem stejně skončil u aplikací, které jsou součástí Windows Mobile 6.1 (původní firmware obsahuje Win Mobile 5.0) a nyní se mi do ruky dostaly dva telefony střední třídy. Samsung SoulB a Nokia 6300. Oba telefony pořídíte za tři a půl tisíce a musím říci, že jejich propracovanost mě až znechutila :) Mají všechno, co bych od telefonu chtěl, k tomu ještě přidávají tenké (kovové) tělo a vynikající rychlost reakce. Což se dostáváme k tomu, co mě na PDA štve nejvíce. Byť má MIO vysoko taktovaný procesor, tak stejně byly situace, kdy procesor nestíhal a pokud jsem např. psal SMS a zároveň něco běželo na pozadí (např. příjem jiné zprávy), tak jsem mohl cvakat jako blázen a písmenka naskakovala zhruba jedno za sekundu. Je to daň za komplexnost zařízení.

Sandisk Sansa Fuze: Jde iPodu po krku!

Aktualizováno o fotogalerii!

Po dlouhém čase, kdy jsem si v rámci poslechu mp3 vystačil pouze s PDA MIO A701 jsem zatoužil přece jenom po něčem lepším. Jednou z velkých nevýhod MIO byl tragický zvukový výstup a nutnost redukce z 2,5mm na 3,5mm (aby se dala použít normální, kvalitní sluchátka) a vysoká spotřeba (rozuměj malá výdrž) PDA při přehrávání. To sice samo o sobě není takový problém, ale jelikož např. sluchátka používám i u PC, tak neustálé odendavání redukce mělo za následek, že jsem ji neustále ztrácel a ve spojení s ne zrovna kvalitní reprodukcí jsem nakonec přistoupil k tomu, že jsem se začal poohlížet po nějakém malém mp3 přehrávači, který mi splní moje požadavky.

Začnete-li ovšem procházet naše největší eshopy s elektronikou, tak za chvíli vám jde hlava kolem ze všech informací a ze záplavy různých přístrojů. Skoro to vypadá, že kdo nevyrábí mp3/mp4 přehrávač jako by nebyl. Přátelé v mém okolí vlastní vesměs iPod a Emgentony (E4 Cult) a tudíž jsem poněkud znechuceně hleděl na tu záplavu značek. A teď babo raď! Naštěstí nepotřebujeme babu aby nám poradila, protože máme a známe pana Googla ;-) Po několika večerech strávených pročítáním recenzí (převážně zahraničních, české servery jsou buď tragické nebo totálně nekompetentní) nakonec vykrystalizovaly podmínky, které můj budoucí mp3/4 přehrávač musí nezbytně umět:

• Malá velikost (a váha)
• Pohodlné ovládání
• Přiměřená cena ke kvalitě
• Vysoká kapacita paměti
• Dlouhá výdrž (10h +)
• Kvalitní zvukový výstup
• FM rádio

Z celé plejády přehrávačů můžeme rovnou vyloučit všechny, které nemají interní baterii a napájí je tužkovky. Ty vydrží papírově sice i 12h, reálně ovšem ani ne polovinu. A nabíjení tužkových baterií také není zrovna nejpohodlnější (a nejrychlejší). Co se týče ostatních parametrů, tak nejlépe mi vycházel pořád iPod, který boduje svým skvělým ovládáním, přehledností a kvalitou zpracování. Ovšem totálně mimo je jeho cena. Pět tisíc za přehrávač opravdu nechci utratit.

Absolutně nejhorší ovládání napříč značkami má Teac. Možná jsem narazil na nepodařené modely, ale intuitivně přijít na to, jak se co ovládá a jak se kam dostanu bylo téměř nad mé síly. Srovnám-li to např. s iPodem, kde po pář sekundách se musí zorientovat každý, tak Teac opravdu v tomhle má co dohánět. Ale abych nehaněl jenom Teac, je to problém téměř všech produktů na spodní cenové hladině.

Ze všech přehrávačů mi nakonec zůstal Sandisk se svou variací modelů Clip, Fuze a View. A na ně se podíváme blíže, protože Fuze je nakonec přístroj, který jsem si vybral pro sebe.

Doplňky pro MIO A701 | II |: Pouzdro

Přestože patří MIO A701 k zařízením, které mají již od výrobce bohatou „základní“ výbavu, může se stát, že za čas pocítíte nedostaky v těchto výrobcích. I když se říká „darovaném koni na zuby nehleď“, tak erární pouzdro pro MIO A701 plní sice svůj účel – podrží vám PDA na opasku, ale rozhodně s ním velkou parádu neuděláte, nemluvě o kvalitě zpracování.

Řešením je zakoupení nového poudzra. Máte v podstatě dvě možnosti. Buď se v bazarech poohlédnete po originálním pouzdru a nebo zkusíte své PDA obléci do slušivého oblečku nějakého světoznámého návrháře. A když mluvíme o pouzdru pro PDA, tak prostě musí zaznít jméno té nejpovolanější firmy z oboru a to Krusell. Z nepřeberné nabídky obalů si můžeme vybrat i pouzdro pro naše zařízení. Tedy MIO A701. Osobně jsem zvolil kategorii Orbit, protože po více než dvou letech používání PDA je poněkud ošoupané a nějaký slušivý obleček, který ho uchrání před dalšími škrábanci se hodí. Navíc to vypadá velmi elegantně. Co o pouzdru Orbit hovoří výrobce?

Řada Orbit nabízí maximální ochranu vašeho zařízení kombinovanou s elegantním designem. Jsou vyrobena s kvalitní kůže přesně na míru PDA, které se při použití nemusí z pouzdra vyjmout a zůstává tak stále chráněno při stálé dostupnosti všech funkcí a tlačítek. Uvnitř pouzdra se skrývají další přihrádky pro kreditní či paměťové karty a podobně.

Lidově řečeno, pouzdro Orbit není pouze obal na přenášení PDA, ale zároveň i ochrana před pády a pomocí systému adaptérů i velmi praktickou pomůckou, protože se dá přidělat v podstatě kamkoliv (auto, kolo …). Všimněte si zvláštní plastové úchytky na zadní straně pouzdra. To se zasouvá do adapteru, který má uživatel na opasku. Výhodou tohoto systému je jeho variabilita. V nabídce jsou desítky úchytů pro nejrůznější využití a zároveň vám umožňují pracovat s PDA v pouzdru. Tedy jenom vycvaknete úchytku a můžete zařízení používat a to je přitom stále chráněno proti pádu či poškrábání.

Doplňky pro MIO A701 | I |: Stylus

Není žádný tajemstvím, že vlastním zařízení MIO A701. Toto PDA vybavené jak GSM částí (nahradí tedy mobilní telefon), tak i GPS modulem splňuje veškeré mé nároky, co se týká mobilních komunikací, zastane důležitou funkci i jako navigace do auta a v neposlední řadě i jako multimediální přehrávač na cesty do práce. Recenzi zařízení naleznete zde.

Díky tomu, že toto PDA mi nahrazuje několik zařízení, tak je opravdu v pernamenci a neodpočine si ani na chvilku a to samozřejmě přináší určité opotřebení celého zařízení a i dalších součástí dodávaných společně s PDA. V tomto články se budeme věnovat příslušenství, bez kterého je MIO jako auto bez motoru. Když budete hodně chtít a hodně se snažit, tak to pojede i bez něj, ale je to zatracená fuška ;-) Ano, tím příslušenstvím je stylus, checete-li česky pak ovládací pero.

V originální krabici naleznete stylusy (přidržím se zažitého anglického názvosloví) hned dva. Jsou teleskopické, hliníkové a pro práci velmi příjemné. Bohužel (a to je moje první výtka směřující k výrobci) díky častému vykládání a vyjímání stylusu z těla přístroje dojde k ochození drážek, které drží stylus na svém místě a v poslední době se mi dost často stává, že stylus samovolně vypadne. To se děje hlavně při otřesech – tudíž stačí pokud máte MIO volně hozené např. v batohu a někam rychle jdete nebo popoběhnete, tak se ani nenadějete a hledáte stylus všude možně. To ještě v tom lepším případě. V horším – tak jak se to stalo mně ;-) – stylus ztratíte třeba při vyndavání přístroje z kapsy, kdy stačí opravdu lehce zachytit a stylus letí ven. A protože je malý a lehký, tak si toho ani nemusíte všimnout, obzvláště pokud ho nepotřebujete pro práci (např. chcete přijmout příchozí hovor).

Pak nastane ta chvíle, kdy je na čase se poohlédnout po nějakém důstojném nástupci.

Vodafone: Moudrá volba?

Jak jsem nedávno psal, tak jsem přešel od T-Mobile (předplacená karta) k Vodafone (tarif). Po několik týdnech zkušeností si myslím, že mohu zhodnotit zpětně zda-li jsem udělal dobře a nebo ne.
V první řadě musím podotknout, že jsem u T-Mobile byl od roku 2000, tedy poměrně dlouho a používal jsem tuto síť ke své plné spokojenosti, po celou dobu (až do roku 2008) jsem fungoval pouze na předplacené kartě. Nikdy jsem dlouhodobě nepoužíval O2, takže moje srovnání se omezuje na T-Mobile a Vodafone.

Tarif nebo předplacenka?
Než se pustím do samotného zhodnocení přechodu k Vodafone, tak se musím zastavit u samotné volby tarifu či předplacené karty. Upřímně, pokud provoláte měsíčně více než 300,- Kč (hodně zjednodušeně řečeno) do různých sítí, tak už má smysl uvažovat o tarifu. Posledním impulsem, který vedl k tomu, že jsem se rozhodl přejít na tarif, bylo zablokování předplacené karty od T-Mobile právě kvůli nedostatečnému kreditu (obvykle si dobíjím několik tisíc jednou za x měsíců). Opravdu mne to rozčílilo, že jsem dlouhodobý zákazník a jakmile mi kredit klesl do mínusu, tak jsem byl bez milosti zablokován. Inu, nevadí. Od čeho by tu byly jinak tarify?
V první chvíli jsem samozřejmě uvažoval o tarifu od T-Mobile, protože jsem s jejich službami spokojen. Ale jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že v podstatě ze všech tarifů není ani jedna nabídka, pro mou osobu, nějak zajímavá. Pominu-li takové směšné (ne)tarfiy jako T1, který mimochodem nepřináší oproti předplacené kartě nic nového, kromě nutnosti platit paušál, tak tarify začínají být zajímavé až u dražších nabídek. Tím pádem máte možnost si zvolit opravdu jenom předplacenku, ale pokud si nechcete dělat hlavu s neustálým dobíjením kreditu a provoláte měsíčně alespoň nějakou minimální částku, tak předplacenka pro vás již není atraktivní.

Změna operátora aneb své číslo nedáme!

Přiznám se k věci nevídané – ano, doposud jsem ve světě mobilních komunikací fungoval na předplacené kartě. Já, který miluje technoidní novinky, vlastní PDA a všem okolo radí, co si mají koupit. Zatím mi to vždy stačilo. Mluvím samozřejmě o ne-služebním telefonu. Soukromě volám rodině a přátelům do všech sítí, hodně píšu a občas potřebuji nějaká data. Když jsem si zapomněl dobít nedávno telefon (většinou dobíjím větší částku jednou za pár měsíců) a T-Mobile mi zablokoval odchozí hovory, tak pohár mé trpělivosti přetekl a já se rozhlédl po úrodných lukách a hájích našich mobilních operátorů, jaká že je to nabídka tarifů pro běžné smrtelníky (ono totiž korporátní klientela se pohybuje cenově v úplně jiných dimenzí a takové bonusy, jaké se firmám poskytují si mohou nechat občané jenom zdát – pravda, také tolik neutratí ;-)).

Protože nestojím o smlouvy na x let a volám do všech sítí, tak mi z celé nabídky tarifů nakonec vypadl tarif od Vodafone. Kromě toho, že má stejnou cenu volání do všech sítí, tak při využítí nabídky „Po svém“ získám dalších 20% z ceny hovorného (a papírové výpisy jako privátní klient opravdu nepotřebuji).

Prima, doposud vypadá vše ideálně, tak kde je problém? Problém je v tom, že v současné době jsem klientem T-Mobile. Žádný problém, říkáte si, přenositelnost čísla je přece garantovaná zákonem, takže se nic neděje. Teoreticky ano, praxe je ovšem kapánek horší.

Každý správný muž má svůj nůž

Pokud bych se měl posuzovat podle nadpisu, pak nejsem správný muž, pokud za nůž nebudeme považovat nějaký kuchyňský kuchák ;-) Jelikož jezdíme často na výlety, tak vyvstala potřeba vlastnictví nějaké víceúčelového nože. Není nic horšího, než když máte hlad a nemáte si čím uříznout chleba či otevřít láhev vína. Sice existují různé alternativní metody (už jste někdy trhaly chleba na kusy? Vypadá to velmi elegantně ;-)), ale přesto s nožem je to mnohem jednodušší.

Pokud se rozhlédnu po světě nožů, tak nemusím být ani Krokodýl Dundee abych věděl, že mezi víceúčelovými noži je špičkou švýcarská firma Victorinox. Do nedávné doby jsem si myslel (asi pod dojmy z dětství, kdy jsem se oháněl legendární rybičkou), že mezi kvalitní výrobce patří i Mikov, ovšem to mne přešlo, když jsem viděl, jak se z vývrtky stává velmi dlouhý zvlněný drátek (při pokusu o vytažení špuntu z láhve vína se vývrtka narovnala) – nevím co Mikov používá za ocel, ale tohle by se kvalitnímu noži stávat nemělo. Možná to byla napodobenina z Číny (ovšem i se značkou Mikovu), ale přesto si myslím, že šetřit zrovna na noži není dobrý nápad.

Při pátrání po nejlepší ceně určitě narazíte i na ostatní nože a že jich je! Zavírací, bojové, vyhazovací, potápěčské, vrhací, filmové repliky a spousta dalších. Některé typy nožů vyloženě útočí na nejnižší lovecké pudy muže, protože v člověku vyvolávají představy o neporazitelnosti a co teprve, když takový nůže uchopíte do ruky.

Ovšem s takovým nožem se procházet po městě je poněkud … nevhodné. Když odoláte podobným lákadlům, nakonec stejně zakotvíte u víceúčelových zavíracích nožů, které jsou pro turistiku jako stvořené.

Osobně nejsem příznivcem nožů, které vypadají jako kdyby je navrhoval šílenec, který chce do nože nacpat snad úplně všechno a nůž tím získá na takové šíři, že se ani nedá dobře uchopit. Stejně 3/4 funkcí v životě nevyužiji. Třeba něco takového :-) (tohle je samozřejmě extrém, ale i tak):

Instalace Windows Mobile 6.1 CZ na MIO A701

Udržovat svůj systém aktuální na „velkém“ počítači považuje každý za normální a věnuje se tomu v médiích velká pozornost. Jenom si stačí vzpomenout na humbuk kolem vydání nového systému Microsoftu – Windows Vista.
U kapesních počítačů je situace obdobná pouze z hlediska důležitosti systému, co se týče propagace možnosti (a nutnosti) upgrade na novou verzi, tak tam popularizace poněkud skřípě, což možná souvisí s relativně nízkým procentem PDA ve společnosti. Bohužel mnozí uživatelé upgrade považují za zbytečný a přitom se ochuzují o spoustu nových funkcí a vylepšení. Systém ovlivňuje velmi výrazně výslednou rychlost celého PDA, uživalskou přívětivost ovládání a v neposlední řadě celkovou efektivitu práce s PDA. Mnohé chybky či nedokonalosti lze napravit programy třetích stran, ale pokud potřebujete zrychlit samotný reakční čas např. GSM části vaše PDA, tak nezbyde nic jiného než šáhnout po celkovém upgrade systému.

Jak jsem již uvedl v jednom z předchozích článků, jsem majitelem zařízení MIO A701 na kterém běžel systém Windows Mobile 5, ROM původní od výrobce. Na poli software pro PDA se toho ale změnilo opravdu hodně: Microsoft vypustil do světa skvělé Windows Mobile 6.1 a protože čas ukázal, že tento systém je opravdu kvalitní (každý majitel a recenzent na něj pěje jenom chválu) zapátral jsem trochu na netu a objevil i ROM 19839.1.0.1, což není nic jiného než Windows Mobile 6.1 CZ ušité na tělo MIO A701. Tato verze, jejímž autorem je Jchym z fóra Mio & Treo.info obsahuje už v základu několik vychytávek (např. ROM je kompletně v ČJ, takže odpadá otravné doinstalovávání češtiny od Sunnysoftu) a předinstalovaných aplikací.
Tato ROM ovšem není úplně bez chybek, ale je velmi rychlá (zatím nejrychlejší jakou jsem kdy měl). Pokud vás zajímá jaké chyby ROM obsahuje, tak se nejedná o nic tak zásadního jako jsou např. samovolné restarty či nefunkčnost telefonu, jde třeba o to, že po restartu se telefon občas nastaví jako „čtečka karet“ místo „ActiveSync“.

Jak na flash MIO A701
Samotný upgrade systému (nebo-li flash ROM) není operace nijak složitá a náročná. Horší to bývá pak s doinstalováním všech možných aplikací, obnovy kontaktů a sms a znovunastavení všech voleb. K samotnému upgrade budete potřebovat následující:

• PDA MIO A701 (překvapivě ;-))
• Datový USB kabel
• Soubor ROM (WM 6.1 CZ 19839.1.0.1)
• Program na update ROM (Scoter ROM’s updater)
• Nějaký počítač s Windows