Sandisk Sansa Fuze: Jde iPodu po krku!

Aktualizováno o fotogalerii!

Po dlouhém čase, kdy jsem si v rámci poslechu mp3 vystačil pouze s PDA MIO A701 jsem zatoužil přece jenom po něčem lepším. Jednou z velkých nevýhod MIO byl tragický zvukový výstup a nutnost redukce z 2,5mm na 3,5mm (aby se dala použít normální, kvalitní sluchátka) a vysoká spotřeba (rozuměj malá výdrž) PDA při přehrávání. To sice samo o sobě není takový problém, ale jelikož např. sluchátka používám i u PC, tak neustálé odendavání redukce mělo za následek, že jsem ji neustále ztrácel a ve spojení s ne zrovna kvalitní reprodukcí jsem nakonec přistoupil k tomu, že jsem se začal poohlížet po nějakém malém mp3 přehrávači, který mi splní moje požadavky.

Začnete-li ovšem procházet naše největší eshopy s elektronikou, tak za chvíli vám jde hlava kolem ze všech informací a ze záplavy různých přístrojů. Skoro to vypadá, že kdo nevyrábí mp3/mp4 přehrávač jako by nebyl. Přátelé v mém okolí vlastní vesměs iPod a Emgentony (E4 Cult) a tudíž jsem poněkud znechuceně hleděl na tu záplavu značek. A teď babo raď! Naštěstí nepotřebujeme babu aby nám poradila, protože máme a známe pana Googla ;-) Po několika večerech strávených pročítáním recenzí (převážně zahraničních, české servery jsou buď tragické nebo totálně nekompetentní) nakonec vykrystalizovaly podmínky, které můj budoucí mp3/4 přehrávač musí nezbytně umět:

• Malá velikost (a váha)
• Pohodlné ovládání
• Přiměřená cena ke kvalitě
• Vysoká kapacita paměti
• Dlouhá výdrž (10h +)
• Kvalitní zvukový výstup
• FM rádio

Z celé plejády přehrávačů můžeme rovnou vyloučit všechny, které nemají interní baterii a napájí je tužkovky. Ty vydrží papírově sice i 12h, reálně ovšem ani ne polovinu. A nabíjení tužkových baterií také není zrovna nejpohodlnější (a nejrychlejší). Co se týče ostatních parametrů, tak nejlépe mi vycházel pořád iPod, který boduje svým skvělým ovládáním, přehledností a kvalitou zpracování. Ovšem totálně mimo je jeho cena. Pět tisíc za přehrávač opravdu nechci utratit.

Absolutně nejhorší ovládání napříč značkami má Teac. Možná jsem narazil na nepodařené modely, ale intuitivně přijít na to, jak se co ovládá a jak se kam dostanu bylo téměř nad mé síly. Srovnám-li to např. s iPodem, kde po pář sekundách se musí zorientovat každý, tak Teac opravdu v tomhle má co dohánět. Ale abych nehaněl jenom Teac, je to problém téměř všech produktů na spodní cenové hladině.

Ze všech přehrávačů mi nakonec zůstal Sandisk se svou variací modelů Clip, Fuze a View. A na ně se podíváme blíže, protože Fuze je nakonec přístroj, který jsem si vybral pro sebe.

Každý správný muž má svůj nůž

Pokud bych se měl posuzovat podle nadpisu, pak nejsem správný muž, pokud za nůž nebudeme považovat nějaký kuchyňský kuchák ;-) Jelikož jezdíme často na výlety, tak vyvstala potřeba vlastnictví nějaké víceúčelového nože. Není nic horšího, než když máte hlad a nemáte si čím uříznout chleba či otevřít láhev vína. Sice existují různé alternativní metody (už jste někdy trhaly chleba na kusy? Vypadá to velmi elegantně ;-)), ale přesto s nožem je to mnohem jednodušší.

Pokud se rozhlédnu po světě nožů, tak nemusím být ani Krokodýl Dundee abych věděl, že mezi víceúčelovými noži je špičkou švýcarská firma Victorinox. Do nedávné doby jsem si myslel (asi pod dojmy z dětství, kdy jsem se oháněl legendární rybičkou), že mezi kvalitní výrobce patří i Mikov, ovšem to mne přešlo, když jsem viděl, jak se z vývrtky stává velmi dlouhý zvlněný drátek (při pokusu o vytažení špuntu z láhve vína se vývrtka narovnala) – nevím co Mikov používá za ocel, ale tohle by se kvalitnímu noži stávat nemělo. Možná to byla napodobenina z Číny (ovšem i se značkou Mikovu), ale přesto si myslím, že šetřit zrovna na noži není dobrý nápad.

Při pátrání po nejlepší ceně určitě narazíte i na ostatní nože a že jich je! Zavírací, bojové, vyhazovací, potápěčské, vrhací, filmové repliky a spousta dalších. Některé typy nožů vyloženě útočí na nejnižší lovecké pudy muže, protože v člověku vyvolávají představy o neporazitelnosti a co teprve, když takový nůže uchopíte do ruky.

Ovšem s takovým nožem se procházet po městě je poněkud … nevhodné. Když odoláte podobným lákadlům, nakonec stejně zakotvíte u víceúčelových zavíracích nožů, které jsou pro turistiku jako stvořené.

Osobně nejsem příznivcem nožů, které vypadají jako kdyby je navrhoval šílenec, který chce do nože nacpat snad úplně všechno a nůž tím získá na takové šíři, že se ani nedá dobře uchopit. Stejně 3/4 funkcí v životě nevyužiji. Třeba něco takového :-) (tohle je samozřejmě extrém, ale i tak):

Velociped, ale který?

Jaro udeřilo a společně probouzející přírodou začíná mít člověk choutky na výlety do přírody. Ale přece jenom nohy vás nedonesou tak daleko a tak rychle, jak by si člověk přál. Nezbývá než si pořídit nějaké přibližovadlo.
Někdo zvolí motorizované, ovšem to není můj případ. Spoustu let jsem kolo neměl a nyní nastala konečně příležitost a chuť si pořídit něco na projížďky přírodou. Musím předeslat, že nejsem žádný velký cyklista. Můj roční nájezd bude tak do 700 km za sezónu, takže rozhodně nepotřebuji kolo za padesát tisíc (a že není problém takové sehnat).